Stále náročnější požadavky zákazníků nutí firmu Marelli Automotive Lighting Jihlava jít s dobou ve všech oblastech, zejména v té technologické. Velký rozvoj termosetů a termoplastů za posledních 20 let znamenal vytlačení tradičních materiálů ve výrobě světlometů, jakými byly kovy (paraboly, rámečky…) a křemičité sklo (krycí skla).

Tradičním materiálem pro výrobu krycích skel předních světlometů bylo křemičité sklo, jehož nevýhodou byly vedle velké hmotnosti i tvarové limity omezující konstruktéry světel a automobilů.

S nástupem polykarbonátů byly výše uvedené nevýhody překonány. Navíc z důvodu, že přes 5 mm tloušťku stěny je velmi dobře vidět na ostatní komponenty uvnitř, tak se začaly světlomety ještě mnohem více podílet na designu a celkovém vzhledu automobilů.

Krycí polykarbonátová skla se vyrábí technologií vstřikování plastu do formy, přičemž jednokomponentní skla (1K) jsou čím dál více vytlačována skly dvoukomponentními (2K). Čelní plocha je u nich čirá, zatímco kolem dokola je černý nebo šedý rámeček. V budoucnu se možná budou používat i další barvy, vše bude záležet na požadavcích zákazníků.

Proč 2K skla zažívají v poslední době takový boom a proč je zákazníci, jakými jsou například Mercedes, BMW, VW či PSA chtějí? Vedle designových důvodů je to cena, protože za jeden čas strojního cyklu se vyrobí v podstatě 2 výlisky, aniž bychom je museli kompletovat dohromady.

V případě 1K se musí sklo smontovat dohromady se samostatně vyrobeným rámečkem. Máme tedy 2 výlisky, 2 stroje, 2 formy, 2x více obslužnosti a 2 balící jednotky, v nichž musíme skla a rámečky transportovat. U 2K skel je vše na jednom stroji. Nejprve vstříkneme do formy čirý materiál, pak se forma i s výliskem otočí a výlisek se obstříkne dokola druhou, barevnou složkou. Tím se šetří manipulace i montáž. Z lisu vypadne ihned 1 hotový kus.

Je to ale vykoupeno tím, že je potřebný složitější lis, který má dvě vstřikovací komory pro 2 komponenty – od toho je odvozeno označení 2K. Stroj je větší a dražší, ale pořád je to výhodnější, než vyrábět 2 samostatné díly a potom je montovat dohromady.

Polykarbonátová skla mají oproti křemičitým také jednu nevýhodu, a tou je nedostatečná tvrdost povrchu výlisku. Aby se mohla tato skla v běžném provozu vůbec používat, bez poškrábání kartáči v myčce či bez zničení na silnici létajícími kamínky, musí se po vylisování nalakovat tvrdým lakem, jenž na jejich povrchu vytvoří dostatečně tvrdou vrstvu, která ho pak chrání před mechanickým poškozením.

Skla jsou jedny z mála komponentů, které si v Marelli Automotive Lighting Jihlava musí vyrábět sami. Nesvěřují jejich výrobu dodavatelům, ale vyrábí si je buď sami, nebo v některém jiném AL závodě. Tato výroba vyžaduje velmi vysoké know-how a složité a drahé technologické vybavení.